Maximilián Norbert hrabě Krakowský z Kolowrat
Maximilián Norbert hrabě Krakowský z Kolowrat

Maximilián Norbert hrabě Krakowský z Kolowrat

14. 6. 1660 – 25. 3. 1721

Komoří a skutečný tajný rada
Prezident nad apelacemi v Čechách (3. 9. 1700 – 1704)
Nejvyšší zemský komoří v Čechách (30. 5. 1704 – 1721)

Nejmladší syn Viléma Albrechta I. Krakowského z Kolowrat (1600–1688) a jeho třetí manželky Marie Alžběty Liebsteinské z Kolowrat. Dne 3.8.1687 uzavřel v pražské katedrále sv. Víta sňatek s Marií Barborou hraběnkou z Wrbna a Freudenthalu (2. 7. 1666–1. 3. 1712). Dohromady se jim narodilo osm dětí: Kajetána Ludmila (1688–1689), Václav Josef (1690–1692), Jan Josef (1691–1766), František Norbert (1693–1728), Anna Gabriela (1694), Josef Julius (1694), Paulina (1699–1703) a Emanuel Václav (1700–1769).

Jeho manželka hraběnka Marie Barbora nechala v roce 1711 postavit na cestě z Týnce do Klatov Loretánskou kapli. Tuto událost připomíná dodnes malovaný alianční znak Kolowratů a Wrbnů. Časem na tomto místě vznikla osada s několika chalupami, hostincem a hájovnou. Loretánská kaple byla císařem Josefem II. zrušena, ale Kolowratové ji roku 1931 obnovují. Marie Barbora zemřela ve čtyřiceti šesti letech a byla pochována v Praze.

Dne 30. 8. 1713 se v Zákupech (Reichstadtu) Maximilián Norbert oženil podruhé, a to s Marií Annou Terezou svobodnou paní von Stein zu Jettingen (5. 8. 1688–2. 5. 1751). Tato šlechtična se stala nejprve dvorní dámou velkovévodkyně toskánské a následně nejvyšší hofmistrovou polské královny Marie Josefy (1699–1755), dcery císaře Josefa I. Rozšířila vliv rodiny Krakowských i za hranice Českého království, zejména do Saska. Získala řád Hvězdného kříže. S Maximiliánem Norbertem počali dvě děti: Jana Arnošta Filipa (1716–1722) a Františku Marii Annu (1717–1762). Když hraběnka zemřela, byla pohřbena v poutním místě Mariaschein (Šejnov, Bohosudov).

Po smrti otce převzal Týnec, Běšiny, Dešenice, Janovice, Královský Hvozd, Srbice, Opálku, Střezmíř, Sobětice, Lomec a dvůr v Unhošti, za což vyplatil bratrovi Janu Františkovi 138 500 zlatých. Právě ve svém domě v Unhošti začal vařit pivo, což je doloženo stížností z roku 1701. O dva roky později získal od panovníka listinné várečné právo pro Prahu. Zasloužil se jako zakladatel týneckého panství, pod které spadal jak Týnec, tak také Běšiny a další statky. Právě to se stala roku 1690 majoritním vlastnictvím mužských potomků tohoto rodu, tak tomu bylo tedy až do smrti Josefa Arnošta Emanuela hraběte Krakowského z Kolowrat (umírá 1864). Z tohoto panství převedl 24 rodin do Unhoště. To mu umožnilo postavit zde nový pivovar, což opět způsobilo vleklé rozpory s měšťany. Proto byl hrabě Maximilián Norbert nucen roku 1721 panství v Unhošti, pod které spadal pivovar, krčma, ovčírny, zahrady a mlýn, prodat za 40 500 zlatých ovdovělé paní Antonii Czerninové z Chudenic.

Stal se také majitelem statku a vsi Petrovice u Průhonic (dnešní část Prahy), kterou získal od Borovanských z Borovan. Tento majetek ale roku 1693 prodává Františku Antonínu hraběti Sporckovi. Od roku 1705 vlastnil Dobrou Vodu, o rok později získává statek Horní (Hořejší) Krušec, který po dvanácti letech prodává bratrům Janu Adamovi a Maxmiliánovi Lipovským z Lipovice a od roku 1707 má v držení také Hořejší Těšnov.

Hrabě Maximilián Norbert je známý jako mecenáš, neboť přispěl na odstranění škod, jež napáchali francouzští paliči na jezuitské koleji v Klatovech dne 8. 7. 1689. Na poničenou kolej, gymnázium, seminář a kostel přispěl celkovou sumou 20 000 zlatých.

Roku 1721 se rozhodl pro výstavbu reprezentativního rodového sídla v Týnci. Plány na tuto stavbu zajistil věhlasný plzeňský stavitel Jakub Auguston. Stavba byla dokončena až v roce 1760 jeho synem Janem Josefem Hyacintem. Kvůli tomuto velmi náročnému finančnímu podniku přišel hrabě o veškeré prostředky. Dle běžné praxe se s vyhlášením bankrotu čekalo až na dobu po smrti. Tím pádem se s finančními problémy museli vypořádávat jeho dědicové až v roce 1722. Maximilián Norbert hrabě Krakowský z Kolowrat byl pohřben v Praze na Strahově.

Marie Barbora hraběnka Kolowrat-Krakowská, rozená z Wrbna a Freudenthalu, (1666–1712)
Marie Barbora hraběnka Kolowrat-Krakowská, rozená
z Wrbna a Freudenthalu,
(1666–1712)
Marie Anna Terezie hraběnka Krakowská z Kolowrat, rozená von Stein zu Jettingen (1688–1751).
Marie Anna Terezie
hraběnka Krakowská z Kolowrat,
rozená von Stein zu Jettingen (1688–1751).