Kolowratové

Rod Kolowratů hrál nezanedbatelnou úlohu v historii a politice nejen v Čechách, ale i v celé střední Evropě. Členové rodu zastávali nejrůznější významné funkce. Našli bychom mezi nimi polní maršály, první ministry, nejvyšší kancléře, královské místodržící, guvernéry, ambasadory, arcibiskupy a také podporovatele českého národního obrození. Řada z nich podporovala umění, kulturu, vzdělání, hospodářský a stavební vývoj a podílela se na ekonomicko-sociálním rozvoji státu.

První písemně doložená zpráva o starobylém rodu Kolowratů pochází již z konce 13. století. Za skutečného zakladatele rodu a prvního historicky doloženého pána z Kolowrat je považován až Albrecht z Kolowrat (†1391), jehož předkové pocházeli z vesnice Kolovraty. Hejtman a maršálek královny Anny Svídnické (manželky Karla IV.), přísedící zemského a dvorního lenního soudu vstupuje do historie v roce 1347, kdy figuruje jako svědek při prodeji Rožmitálu. Se třemi manželkami má osm dětí, z toho šest synů, kteří položili základy jednoho z nejrozvětvenějších českých šlechtických rodů.

Během 14. a 15. století se rod Kolowratů rozdělil do osmi rodových větví:

  • Liebsteinské
  • Kornhauzské
  • Žehrovické
  • Bezdružické
  • Novohradské
  • Mašťovské
  • Černonické
  • a jediné dosud žijící – Krakowské.

Linie rodu Kolowrat-Krakowských odvozuje svůj název od hradu Krakovec u Rakovníka, který zakoupil v roce 1443 Albrecht z Kolowrat (1422–1470) a založil tak nejpočetnější větev Kolowratů. Vilém Albrecht hrabě Kolowrat-Krakowský (1600–1688), nejvyšší kancléř, získal v roce 1671 říšský hraběcí titul a o tři roky později i hraběcí titul český.

Význačným příslušníkem linie Kolowrat-Krakowských je bezesporu vzdělaný a schopný politik, kterého si dokonce oblíbila Marie Terezie – Leopold Vilém hrabě Kolowrat-Krakowský (1727–1809), který získal Řád zlatého rouna. Leopold Vilém měl se dvěma manželkami 17 dětí a nejmladší z nich - František Xaver hrabě Kolowrat-Krakowský (1783–1855) je společným předkem všech dnes žijících potomků pánů z Kolowrat.

V novodobé historii na odkaz předků navazuje Jindřich Josef hrabě Kolowrat-Krakowský (1897–1996), který se po roce 1989 spolu se svým synem Františkem Tomášem vrací z emigrace do tehdejšího Československa, aby s péčí řádných hospodářů spravovali rodový majetek.

V současné době jsou pokračovateli tohoto starobylého českého šlechtického rodu Maximilian Alexander a Francesca Dominika Kolowrat-Krakowští, děti Františka Tomáše hraběte Kolowrat-Krakowského (1943–2004).

Vedle Leopoldovy větve Kolowrat-Krakowských v současné době v České republice žijí ještě potomci Leopoldova mladšího bratra Theodora hraběte Kolowat-Krakowského (1806–1875), kteří sídlí na Rychnovsku. Rychnovsko-černíkovické panství nyní spravuje Jan Egon hrabě Kolowrat Krakowský-Liebsteinský, syn hraběte Kryštofa Jaroslava Kolowrat Krakowského-Liebsteinského (1927–1999), který se po roce 1989 vrátil do Československa z rakouského exilu.

Aktuality

Filantrop Hanuš hrabě Krakowský-Nowohradský z Kolowrat

Jan Nepomuk Karel hrabě Krakowský-Nowohradský z Kolowrat, s predikátem svobodný pán z Újezda, je známější pod jménem Hanuš. Během svého života se prosadil v politice a ve státní správě, stal se součástí řádu Maltézských rytířů a dosáhl vysokých vyznamenání a ocenění.

více

Palác Chicago a mecenášská aktivita rodu

V návaznosti na dlouhou rodovou mecenášskou tradici i dnes rodina Kolowrat-Krakowských štědře podporuje kulturu a vzdělávání. V tomto duchu se nesla spolupráce s Národním filmovým muzeem NaFilM.

více

Eva Ludmila Františka hraběnka Krakowská z Kolowrat – mecenáška pražské Lorety pro větší slávu Boží

Pražské slunce, tak zní název nejcennější české barokní paprskové monstrance z ryzího zlata a tisíce diamantů, která je součástí Loretánského pokladu. Diamantová monstrance byla vyrobena na zakázku pro pražskou Loretu na popud Ludmily Evy Františky hraběnky Krakowské z Kolowrat, rozené Hiserlové z Chodova, páté manželky nejvyššího hofmistra a zemského soudce hraběte Viléma Albrechta I.

více