Leopold Maria Meinrad Adam Camillo Johann Nepomuk Raimund hrabě Krakowský z Kolowrat

11. 12. 1804 – 21. 3. 1863

František Tomáš Kolowrat-Krakowský

Narozen jako nejstarší potomek Františka Xavera hraběte Krakowského z Kolowrat (10. 10. 1783 ve Vídni – 13. 12. 1855 v Telči) a Julie komtesy von Wildenstein-Wildbach (8. 12. 1786 ve Štýrském Hradci – 17. 9. 1849), kteří měli celkem osm dětí (tři syny a pět dcer).

Věnoval se vojenské dráze, a to zpočátku velice úspěšně. Jeho důstojnická kariéra vyvrcholila ziskem hodnosti polního maršála. Stal se pravou rukou maršála Jana Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče v 18. pěším pluku. Za úspěchy, statečnost a hrdinství, zejména v bitvě u řeky Vau, se stal rytířem Vojenského řádu Marie Terezie, rytířem ruského řádu sv. Jiří II.třídy, komandérem bavorského civilního záslužného řádu a toskánského řádu sv. Josefa. Byl c. k. komořím a pak i guvernérem Benátek, což byla neobyčejná pocta, ale i velice lukrativní místo.

V Benátkách se zamiloval do polské klasické tanečnice Natalie Blaszezyǹské (9. 8. 1828 ve Varšavě – 17. 1. 1861 ve francouzském Pau), dcery Josefa Blaszezyǹského a Teofily Berty Ritterbondové. Německé Gothajské almanachy ji sice uvádějí jako „aus russ.Adel“, což je ale spíše „pium desiderium“, protože jinak by nenastaly pozdější potíže. V Benátkách ji 11. 6. 1850 pojal za choť, aniž by císaře požádal o svolení. Proto byl odvolán do Vídně a zbaven benátského guvernérství. Poté jej poslali do Uher potlačit Kossuthovo povstání. Ještě předtím ale prodal malý statek na Moravě a zlaté a stříbrné mince si vzal s sebou v železné truhle. Cestou byl povstalci přepaden a okraden. Navíc jeho uherská mise nebyla úspěšná a tak se do Vídně vrátil poražen, nemocen a sklíčen. V osmapadesáti letech byl penzionován. Kvůli dluhům mu hrozilo vězení. Dostal se do špitálu pro zchudlé vojáky, což bylo pro něho ponižující. Přátelé se přimluvili u císaře Františka Josefa I. a na jeho příkaz byl převezen do důstojnější nemocnice, kde pak za čtyři dny zemřel. Pohřben byl ve vídeňském Währingu.

Leopold hrabě Kolowrat mohl být díky svému sňatku dokonce zbaven i příslušnosti ke svému rodu. Příbuzní jej totiž v souladu s rodovým ustanovením ve věci sňatků členů rodu zažalovali u zemského soudu. Ten ale jejich stížnost zamítl s odůvodněním, že předpisy občanského zákoníku mají vyšší právní platnost než rodová ustanovení. Kolowratové se odvolali k vyššímu soudu, ale jejich podnět byl znovu zamítnut a soud potvrdil rozsudek první instance. Nebohý hrabě napsal paměti, které se však, bohužel, ztratily. Z jeho via facti morganatického sňatku vzešly celkem 3 děti: Leopold (1852 - 1910), Františka (1853 - neznámo) a Hugo František (1855 - 1860).