Kryštof Jaroslav Krakowský z Kolowrat

(1604 – 30. 3. 1659)

Císařský rada, přísedící dvorského lenního a komorního soudu

Hejtman rakovnického a žateckého kraje

Svobodný pán, syn Abuda Krakowského z Kolowrat na Šípech (1596 – 1604) a Anny Marie Vchynské z Vchynic (1604 – po 1619). V roce 1604 zdědil spolu s bratrem Jiřím Albrechtem posledním pořízením svého otce statek Šípy, který v době jejich nezletilosti spravovala jejich matka. Když dosáhli plnoletosti, uvázali se v otcovské zboží a později se dohodli, že každý z nich bude vlastnit polovinu statku i tvrze.

Po roce 1620 nebyl konfiskační komisí odsouzen, avšak rozsudek (ze dne 26. 10. 1623), zbavující ho pokuty, nebyl vyhlášen. Poněvadž se Kryštof Jaroslav mylně domníval, že byl odsouzen upadnouti do manství, přijal 20. 6. 1626 omylem polovinu Šíp (německy Schippen) v odhadnuté ceně 3500 kop grošů míšeňských a složil příslušný manský slib. Omyl pana Kryštofa Jaroslava byl definitivně napraven až roku 1652, kdy se stal jeho majetek znovu zpupným (alodiálním). Dne 24. 9. 1624 koupil za 3500 kop grošů míšeňských od svého bratra Jiřího Albrechta druhou polovinu šípského statku. Ve středu po svatém Matouši roku 1630 (vklad až v roce 1631) však celé šípské zboží, totiž tvrz Šípy se dvorem, pivovarem se sladovnou a spilkou (tj. kvasírnou), dále celou ves, mlýn, rybník a lesy postoupil své manželce Anně Kateřině, za což získal směnou statek Blešná (Volešná) s příslušenstvím na Křivoklátsku. Takovým způsobem vyšly Šípy z držení rodu Krakowských z Kolowrat.

V roce 1644 zdědil Vysokou Libyni a téhož roku po Bohuslavu Jiřím Krakowském z Kolowrat i Dražovice, které však v roce 1656 prodal markýzi Michaelu Alvernia-Saluzzi di Clavisana (1607-1678), někdy uváděném i jako Saluzzo de Clavesana. Pan Kryštof Jaroslav ještě v roce 160? koupil statky Svojetín a Pavlín. Po jeho smrti se Olešné ujala ovdovělá Anna Kateřina, která pak roku 1668 tento statek prodala hraběnce Anně Zuzaně Khunové z Lichtenbergu, rozené z Maggau.

Před svou smrtí sepsal poslední vůli, v níž svým synům odkázal ves Vysokou Libyni s tvrzí, dvorem a dalším příslušenstvím a dále i vsi Lhotu a Zdeslav. Pro neshody však bratři tento statek roku 1660 prodali Anně Elišce z Metychu (Mettich von Tschetschou) za 17400 kop grošů míšeňských.

Pan Kryštof Jaroslav se oženil s Annou Kateřinou Kaplířovou ze Sulevic (1617 – 1. 6. 1693), dcerou Adama Kaplíře ze Sulevic a Ludmily Šlovské ze Šlovic, která zemřela na tehdejší a vlastně i dnešní dobu v neuvěřitelně vysokém věku devadesáti devíti let. Z tohoto manželství se narodilo pět synů a tři dcery – Arnošt (1649 – 1686), Albrecht Jindřich (1655 – 1704), Eva Eusebie (1636 – 1655), Maxmilián Václav (1659 – 1706), Bohuslav Oktavián (1659 – 1663), Alžběta Kateřina (1662 – 1683), Augustin František (1614 – 1695) a Anna Ludmila (1646 – 1706).

Kryštof Jaroslav Krakowský z Kolowrat také, v souladu s rodovou tradicí, vydatně přispěl klášteru augustiniánů v Dolním Ročově, takže řeholníci mohli v letech 1647 – 1648 uskutečnit rozsáhlé opravy svého zchátralého konventu.

K věčnému odpočinutí byl tento šlechtic uložen v hrobce (dnes pod kobercem) v presbytáři karmelitánského kostela sv. Havla na Starém Městě pražském, a to u jeho severní zdi, kam byla po jeho bok později uložena i jeho choť. Vstup do krypty je kryt náhrobní deskou z roku 1659 ze slivenského mramoru a opatřenou českým textem.