Mecenášská tradice rodu

Mecenášská tradice rodu

Zcela v souladu s významem rodového hesla Věrně a stále se Kolowrat-Krakowští věnovali také plnění obecně prospěšných cílů. Vždy podporovali oblast vzdělávání a kultury, pomáhali lidem v tíživé sociální a zdravotní situaci a aktivně se podíleli na rozvoji regionů, kde působili.

Na tuto tradici navázali také hrabě Jindřich Kolowrat-Krakowský (1897–1996) a jeho syn František Tomáš Kolowrat-Krakowský (1943–2004), kteří se po roce 1989 vrátili z amerického exilu. Jejich cílem nebyla pouhá restituce majetku, ale i aktivní pomoc v ekonomicko-sociálním rozvoji demokratického Československa a později České republiky, které mohli nabídnout své bohaté zkušenosti. Jakmile se ujali správy svého majetku, začali pracovat nejen na ozdravení a znovuvybudování panství pánů z Kolowrat, ale ihned ochotně a rádi poskytovali obecně prospěšnou pomoc.

1993 – Hrabě Jindřich Kolowrat-Krakowský pronajal na dvacet let Kolowratský palác Národnímu divadlu za symbolickou jednu korunu ročně.

1997 – Hrabě František Tomáš Kolowrat-Krakowský koupil pro památnou stavbu románského kostela sv. Jiří v Přimdě tři nové zvony jako náhradu za původní, zničené po 2. světové válce.

2000 – Hrabě František Tomáš Kolowrat-Krakowský přispěl Národnímu muzeu částkou 100 000 Kč na vydání obrazové publikace o historii budovy Národního muzea.

2002 – Hrabě František Tomáš Kolowrat-Krakowský věnoval nemalou finanční částku Červenému kříži na pomoc v nouzi a nápravu škod způsobených rozsáhlými povodněmi.

2008 – Maximilian, Francesca a Dominika Kolowrat-Krakowští zakládají Nadační fond Kolowrátek, který svou obecně prospěšnou činností pokračuje v mecenášské tradici rodu Kolowrat-Krakowských.