Vilém Albrecht II. hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda

(křtěn 4. 9. 1678, Praha – 21. 4. 1738, Vídeň)

Komoří a skutečný tajný rada
Vicekancléř království českého (1719–1736)
Nejvyšší kancléř českého královského dvora (7. 1. 1736–1738, de facto již od roku 1734)
3. uživatel výnosu peněžního fideikomisu
Dědic po rodu Jeníšků z Újezda

Druhý syn Jana Františka hraběte Krakowského z Kolowrat (1650–1723) a Eleonory Claudie hraběnky d´Anquisola (1654–1691). Již od roku 1714 užíval otcovské statky Řídká (Řitka) a Chýše.

Dne 8. 9. 1716 se oženil s Marií Františkou hraběnkou z Waldsteina (1698–1782), dcerou Františka Karla hraběte z Waldsteina a Marie Ludmily Liebsteinské z Kolowrat. Hraběnka Marie Františka se stala dámou řádu Hvězdného kříže, od roku 1720 držela Drahonice a o dva roky později získala také Součice. Měli spolu celkem 5 dětí: Prokopa (1718–1774), Josefa (1721–1733), Jana Nepomuka Josefa (1722–1775), Viléma (1726–1744) a Alžbětu (1728–1815).

Hrabě Vilém Albrecht II. dědil po rodu Jeníšků z Újezda, čímž získal nejen majetek, ale také novou podobu jména a erbu. Jan Josef Adaukt Jeníšek, svobodný pán z Újezda (zemřel 4. 1. 1728) byl posledním mužským členem tohoto rodu. Císař Karel VI. mu proto 20. dubna 1725 udělil výjimečnou milost a svolil, aby jeho jmění, jméno a erb mohly přejít na jeho synovce Viléma Albrechta II. hraběte Krakowského z Kolowrat.

Hrabě Vilém Albrecht II. si ke jménu přidal titul svobodného pána z Újezda a doplnil si rodový erb o jeníškovský znak. Nově byl tedy jeho erb polcený, v pravém poli byl původní znak kolowratský a v levém poli byl umístěn štít jeníškovský. Ten tvořil černo-zlatě šikmo dělený štít s jednorožcem ve skoku opačných tinktur. Na štítě byly nově 2 korunované turnajové přilby, pravá s červeno-stříbrnými přikryvadly a s kolowratským klenotem, levá s černo-zlatými kryly a se zlatě ozbrojeným černým orlem v klenotu.

Díky dědictví získal statky Tochovice, Hradiště, Blovice, Nestražovice, Koupí a Březnici. Zámek v Březnici se stal hlavním sídlem potomků hraběte Viléma Albrechta II., jejichž rodová linie je označována jako březnická. Povinností hraběte Viléma Albrechta II. bylo zabezpečit vnučku Jana Josefa Jeníška z Újezda, Marii Annu, provdanou Michnovou z Vacínova, a to jednou třetinou jmění. Proto jí v roce 1733 připsal statek Tochovice.

Poté, co Adam František kníže ze Schwarzenbergu zemřel na následky zranění, kdy byl omylem na honu v Brandýse nad Labem dne 10. 6. 1732 nešťastnou náhodou postřelen císařem Karlem VI., bylo určeno poručnictví nad majetkem jeho nezletilého syna Josefa I. Adama Nepomuka (1722–1782) na dobu 10 let jeho matce Eleonoře Amálii, rozené z Lobkowicz. Jejími spolupracovníky byli císařem jmenováni Vilém Albrecht II. hrabě Krakowský z Kolowrat a prezident České komory František hrabě ze Sternbergu (1680–1745).

Od mládí působil v zemských úřadech v Čechách, od roku 1708 byl členem sboru místodržících, poté získal hodnosti skutečného tajného rady a komořího. V letech 1719–1736 vykonával funkci vicekancléře království českého. V roce 1734 jej povyšuje císař Leopold I. na nejvyššího kancléře českého královského dvora. Do funkce nastupuje za nemocného, ale stále úřadujícího Františka Ferdinanda hraběte Kinského. Hrabě Kinský ukončil oficiálně svou činnost až v roce 1735 a hrabě Vilém Albrecht II. byl písemně potvrzen v úřadě teprve 7. 1. 1736. Funkci pak vykonává až do sklonku svého života.

Vilém Albrecht II. hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda zemřel 21. dubna 1738 ve Vídni a byl pohřben v tamějším kostele augustiniánů, kde posléze našla poslední místo odpočinku také jeho manželka.