Václav hrabě Kolowrat-Liebsteinský

(1634 – 6. 10. 1659)

Syn Zdeňka Lva hraběte Kolowrat-Liebsteinského (1588–1640), komořího arcivévody Leopolda V. Tyrolského, plukovníka a Heleny Berkové z Dubé a Lipé (zemřela 1632). Kmotrem se mu stal císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna. Hned po narození jej otec zaslíbil Bohu a přál si, aby vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Hrabě Václav se tak stal příkladem vysoké barokní zbožnosti, pro kterou bývá někdy nazýván českým sv. Aloisem Gonzagou.

Nejprve vystudoval gymnázium u jezuitů na Malé Straně a pod dojmem vyprávění o skutcích a mučednictví jezuitů ve světě zatoužil kázat evangelium nevěřícím v Asii nebo Americe. Rektor pražské koleje jej odmítl přijmout do řádu, protože byl z urozené hraběcí bohaté rodiny. Hrabě Václav požádal císaře Ferdinanda III., aby mu umožnil darovat celý majetek jezuitům, díky čemuž by pak byl přijat do řádu. Tomu se stalo dne 22. 10. 1650, kdy jej přijali do noviciátu v Brně, kam ho přivedl slavný filozof a teolog Rodrigo de Arriaga (1592–1667). Dále studoval filosofii v Olomouci a Praze.

Václav byl velmi nadaný a zbožný, stal se příkladem extrémní barokní zbožnosti. Výborně hovořil česky, německy, italsky, latinsky a řecky, byl schopen číst bibli hebrejsky. Nechtěl používat jméno Kolowrat, aby mu snad nezajišťovalo privilegia, představení mu to ale nedovolili. Po studiích nechtěl působit v Čechách, neboť měl obavy, že bude muset přijmout čestnou funkci v zemské správě.

V roce 1654 se Václav hrabě Kolowrat-Liebsteinský zříká majetku ve prospěch Tovaryšstva Ježíšova a rozhodne se žít v chudobě. Veškeré finance čítající 178 500 zlatých, z toho 50 000 zlatých byla cena panství Střela a Hoštice, které zdědil po svém bezdětném strýci Oldřichu Františkovi hraběti Kolowrat-Liebsteinském a 31 000 zlatých byl odhad ceny panství Sloup, Konojedy, Řepice a Starosedlský Hrádek, určil na stavbu chrámu sv. Mikuláše a profesního domu v Praze na Malé Straně a na zřízení hrobky Kolowratů s novou cínovou rakví pro jeho zemřelého otce.

Mladý hrabě se v roce 1658 dostal na studia teologie v Římě, kde svým nadáním a horlivostí vzbuzoval velká očekávání. Bohužel zemřel na tyfus již 6. 10. 1659 ve věku pouhých 24 let, na začátku druhého ročníku studia. Pochován byl v chrámu sv. Ignáce v Římě, pod kaplí sv. Aloise Gonzagy. Jeho jméno nalezneme v galerii slavných jezuitů české provenience v refektáři pražského Klementina. Nejviditelnější památkou je ale chrám svatého Mikuláše na Malé Straně v Praze, který dal vybudovat „Ad Maiorem Dei Gloriam“ (K větší slávě Boží).