Albrecht z Kolowrat

(1422 – 1. 12. 1470)

Přísedící dvorského lenního soudu v letech 1456 až 1465.

Narodil se neznámo kdy a kde Janu z Kolowrat (†1419/20) a Škonce ze Žerotína (uváděna 1417 – 1422). Pro rod pánů a později hrabat Krakowských z Kolowrat je důležitý tím, že se stal pánem na hradě Krakovci, podle něhož se pak jeho potomci, jako nová linie rodu, i psali.

O hradu Krakovci

Název hradu představuje zdrobnělinu jména Krakov, což bývalo označení zalesněného a neobydleného údolí pod vsí téhož jména. O vsi není až do roku 1381 žádná zmínka. Statky Krakov s Krakovcem získal jako manství za služby Karlu IV. a Václavovi IV. od druhého jmenovaného Jíra z Roztok. Pan Jíra se stal Václavovým oblíbencem, služebníkem a rádcem, byl i členem královské rady. Rychle stoupal v dvorských úřadech, byl nejprve v letech 1380 – 1385 purkrabím na blízkém hradu Křivoklát a současně nejvyšším lovčím. V roce 1382 ho pověřili vedením královské stavební hutě a roku 1384 se stal královským podkomořím. V roce 1386 byl povýšen do rytířského stavu a v letech 1393 – 1400 zastával úřad nejvyššího hofmistra královny Žofie. Přitom byl od roku 1399 ještě purkrabím na Karlštejně.

Hrad Krakovec (14 km jihozápadně od Rakovníka) postavil Jíra z Roztok v letech 1381 až 1383 na nevysokém skalnatém ostrohu, obtékaném potoky Krakovským a Šípským se soutokem na jihu. Krakovec byl panským sídlem a sloužil především k pohodlnému bydlení, řádně zabezpečená byla jen jeho vstupní strana. Krakovec tak představuje přechodový typ šlechtického sídla mezi hradem a zámkem. Hradní palác měl dvacetsedm místností a součástí rohové komnaty jižního křídla byla kaple s presbytářem obráceným k východu na vysokém hranolovitém pilíři. Kaple byla vysvěcena ke cti Panny Marie a sv. Kateřiny dne 16. 10. 1383 litomyšlským biskupem Janem III. Soběslavem Lucemburským.

Hrad Krakovec spolu s dalšími dvanácti vesnicemi prodal za 2500 kop pan Jíra z Roztok roku 1410 Jindřichovi Leflovi z Lažan. U něj své útočiště nalezl v roce 1414 Mistr Jan Hus, než odjel na koncil do Kostnice.

Počátek pošlosti

Nejspíše od příbuzného Jindřicha pana Jana, řečeného Vlka z Miletic (v literatuře se objevuje i Jan Bleh starší z Těsnice) koupili dne 14.10.1443 hrad Krakovec s příslušenstvím za 1100 kop pražských grošů pánové Albrecht z Kolowrat, sezením na Bezděkově, a jeho strýc Jaroslav Plichta ze Žerotína, poslední mužský člen rodu Žirotínů (naposledy připomínán roku 1467). Dne 11. 5. 1445 pak přepustil pan Jaroslav za 500 kop pražských grošů svůj díl na hradě a panství svému synovci (respektive sestřenci, byl to syn jeho sestry Škonky). Dne 16. 3. 1457 pak Albrechtovi a svému zeti Mikuláši z Lobkowicz a z Hasištejna ještě postoupil právo zakladatelské, podací, ochranné a patronátní vrchnosti nad klášterem klarisek v Panenském Týnci.

To byl počátek nové rodové pošlosti Kolowratů pojmenované podle hradu, který drželi v letech 1443/45 – 1548 a pak v letech 1570 – 1588.

Krakovské panství

Pan Albrecht se na Krakovci trvale usadil. Možná právě on nebo pak jeho syn Jindřich dal ve druhé polovině patnáctého století přestavět západní palác s velkými okny. Své dosavadní statky Albrecht připojil k novému krakovskému panství, a to zejména Kolešovice, patrně též ves s tvrzí Podmokly (16 km jihozápadně od Křivoklátu) a než ho prodal i vypálený Bezděkov, který držel ještě roku 1443. V tom roce náležely k Albrechtovu panství i vsi Všesulov, Šípy, Rousínov, Zhoř, Slabec a Modřejovice. Později držel také Pochvalov, ale jen jako zástavní zboží. Teprve dne 10.11.1454 potvrdil Albrechtovi veškerou držbu král Ladislav Pohrobek.

Albrechtovy sňatky

Někdy před rokem 1434 se Albrecht z Kolowrat oženil s Kateřinou ze Smiřic (uváděna 1434 -1457). Z tohoto manželství vzešly čtyři dcery – Alžběta Eliška, Anežka, Anna a Barbora. Po ovdovění uzavřel před rokem 1469 druhý sňatek, tentokrát s Barborou z Waldsteina (uváděna 1469 – 1482), dcerou Hynka z Waldsteina a Alžběty z Kováně. Narodil se jim syn Jindřich Albert (uváděn 1479 – 1530).

Poslední vůle

V roce 1457 učinil pan Albrecht poslední pořízení ve formě dlužního zápisu, poněvadž se svými manskými statky nemohl volně nakládat. Zapsal proto 2.500 kop svým čtyřem dcerám a kdyby všechny zemřely, pak Janovi a Albrechtovi Bezdružickým z Kolowrat. V tomto dluhu jim postoupil hrad Krakovec se dvorem, vsi Krakov, Všesulov, Šípy a Rousínov, Slabec (Slabce), Modřejovice, Svinařov, Křížovou, Novosedly, dvůr ve Zhoři s dvojím poplužím a také poplužní dvůr Chlístov. V roce 1461 však tento zápis zrušil, protože se mu asi v roce 1459 narodil syn Jindřich Albrecht, který se stal jeho novým dědicem.

Pan Albrecht z Kolowrat a na Krakovci byl pohřben do rodové hrobky v klášteře v Ročově.