Palác Purkyňova
V letech 1927–1928 byl na rohu Purkyňovy a Spálené ulice postaven jeden z paláců německé pojišťovny Donau. Autorem funkcionalistické stavby, která nahradila dvoupatrový klasicistní dům Pět růží, je významný český architekt Adolf Foehr, žák Jana Kotěry.
Elegantní funkcionalistický objekt, jehož tvar evokuje parník, má 9 nadzemních a jedno podzemní podlaží. V horních patrech byly byty a zbývající části budovy byly určeny pro administrativní provoz.
Jednoduchá fasáda s výrazným horizontálním členěním je oživena mušlovitými balkonky. Stavbu paláce provedla firma A. Möse. Interiéry přízemí a prvního patra pro knihkupectví Aventinum, které sem expandovalo z vedlejší Aventinské mansardy v Purkyňově ulici, navrhl spolu s nedochovaným reklamním nápisem na fasádě bývalý člen Devětsilu Bedřich Feuerstein.
V domě, který v těchto místech stával, žil a zemřel přírodovědec a filozof J. E. Purkyně (1787–1869). Bydlel zde i jeho syn, vynikající malíř K. Purkyně (1834–1868).
Dům byl během své existence několikrát rekonstruován – v letech 1935, 1946, 1952, 1955 a naposledy v letech 1992-1994. Po poslední rekonstrukci se stal objekt čistě administrativním celkem propojeným se sousedními budovami pasáží s obchody, divadlem, kavárnou a restaurací.
V roce 2010 se stal součástí Kolowratových domů.
Adolf Foehr
* 20. června 1880, Norimberk
† 7. října 1943, Praha
Významný a mimořádně plodný tradicionalisticky orientovaný architekt meziválečného Československa. Ve 20. a 30. letech realizoval velké množství staveb v Praze a v oblasti někdejších Sudet. Vystudoval Deutsche technische Hochschule v Praze, následně absolvoval mistrovskou školu na Uměleckoprůmyslové škole u Jana Kotěry a ve studiu pokračoval na Spolkové vysoké technické škole v Curychu. Již během studia ve Švýcarsku se úspěšně zúčastnil architektonických soutěží v Praze, kde se mu podařilo získat hned dvě první ceny.
Po návratu do Prahy v roce 1908 si založil samostatnou architektonickou praxi v Holešovicích. Nejstarší známé projekty jsou stavby po roce 1910 v secesním stylu – bankovní dům v ul. Politických vězňů. Později pracoval v novoklasicistním puristickém stylu – rozsáhlá administrativní budova Ringhofferových závodů nad Smíchovským nádražím. Ve 30. letech dospěl k pro něj typickému konstruktivismu. Prosadil se zejména u německých průmyslníků a finančních institucí. Získal titul stavebního rady a stal se „dvorním“ architektem pojišťoven Donau a Securitas, či Německé agrární a průmyslové banky a banky Union.
V Praze realizoval především velké bankovních a kancelářských budovy, realizoval také velké množství nájemních domů. Za nejzdařilejší Foehrovu práci lze považovat palác Donau na Národní třídě (čp. 138/II), kde převzal původní koncept průčelí Josefa Havlíčka. Dále je velmi ceněný Brandejsův obchodní dům na nároží Havířské a Provaznické ul. na Starém Městě a obytný blok v ul. U Smaltovny v holešovické části Bubny. Byl členem spolku Schlaraffia.
Reference:
Švehlík & Mikuláš, JUDr. Martin Wurst, JUDr. Petr Pečený & partneři, Raiffeisenbank, TRUE PILATES PRAGUE, Centrum fyzioterapie, ECS Praha