Správa budov
Správa Kolowratových Lesů nepečuje pouze o lesy, vodní plochy a zemědělské pozemky, nýbrž spravuje také nemovitosti, které patří k panství. Jedná se jak o provozní budovy, tak i lovecký zámeček Diana z 18. století nebo Horský hotel Kolowrat.
Provozní budovy
Správa Kolowratových Lesů sídlí v komplexu provozních budov, které jsou součástí osady Diana, v blízkosti stejnojmenného loveckého zámečku. Do centra polesí Diana z nedaleké Přimdy správu přesídlila paní Dominika Kolowrat-Krakovská.
fotogalerie
Horský hotel Kolowrat
Aby podpořil turistickou návštěvnost a rozvoj města Přimdy, kupuje hrabě František Tomáš Kolowrat-Krakovský Horský hotel pod zříceninou starobylého hradu Přimda (po Pražském hradu je považován za druhou nejstarší stavbu kamenného hradu v Čechách) a rekonstruuje jej v atraktivní Horský hotel Kolowrat.
Původní horský hotel byl postaven v roce 1926, kdy se Přimda stává oblíbenou výletní destinací pro své příjemné klima a malebné lesy v okolí. Nejvíce letních hostů přijíždí z Prahy, ale mezi návštěvníky je i mnoho hostů z Bavorska a Saska.
fotogalerie
Lovecký zámeček Diana
Na kopci, v centru tachovské části Kolowratových Lesů, uprostřed anglického parku se nachází lovecký zámeček Diana, pojmenovaný podle řecké bohyně lovu. První zmínka o této stavbě pochází již z roku 1742. V této době zde již několik desítek let sídlí páni z Kolovrat. Kolovraté přichází do kraje pod Přimdou v roce 1675, kdy Jan Václav Novohradský z Kolovrat (1638-1690), kterému je v roce 1660 udělen hraběcí titul, kupuje panství Přimda včetně starobylého hradu a připojuje jej k dříve k zakoupenému panství Velké Dvorce, kde buduje nové sídlo. Zámek Diana pravděpodobně nechali vystavět syn a vnuk Jana Václava Novohradského z Kolovrat - František Zdeňek (1659-1716) a František Václav (1689-1738), kteří své sídlo z Velkých Dvorců přemístili právě na Dianu. Zámek nechali postavit v první polovině 18. století údajně dle návrhu světově proslulého českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho.
Ústřední barokní patrový pavilon půdorysu rovnoramenného kříže je zastřešen kupolí, která je ukončena kovovým sedícím jelenem. V horním patře pavilonu se nacházejí fresky mytologických výjevů s bohyní Dianou a po stranách fresky holandských mistrů. Na centrální pavilon jsou pomocí krytých zděných mostů napojena postranní křídla.
Lovecký zámeček je obklopen rozsáhlým anglickým parkem plným vzácných dřevin - jsou zde exotické jehličnany, duby, červené buky, jírovce a mnoho dalších. K jihu se táhne alej jasanů, k severu alej jilmů, javorů a lip.
Novohradští z Kolovrat spravují panství až roku 1806, kdy rodové svěřenectví Novohradských přechází na posledního žijícího příslušníka větve Kolovrat-Libštejnské, hraběte Františka Antonína (1778-1861). Po jeho smrti pak přechází svěřenectví Novohradských opět na posledního žijícího příslušníka, tentokrát březnické větve Kolovrat-Krakovských – Jana Nepomuka Karla zv. Hanuš (1794-1872). Po hraběti Hanušovi, velkém vlastenci a mecenáši, připadl majorát Kolovrat-Krakovských Týnec a Bešiny společně se svěřenectvím Novohradských Leopoldovi Kolowrat-Krakowskému (1852-1910), jehož potomci vlastní zámek až do roku 1943, kdy je převeden na Říšskou říši. V roce 1945 je navrácen zpět hraběti Jindřichu Kolowrat-Krakovskému, aby mu byl po roce 1948 opět zabaven. V roce 1960 je v zámečku zřízen domov důchodců.
Když se po roce 1992 dostává lovecký zámeček zpět do majetku Jindřicha Kolowrat-Krakovského, nachází se bohužel ve velmi špatném stavu. Některé, z architektonického hlediska velmi nešťastné, zásahy, které byly v zámečku provedeny v souvislosti se zřízením domova důchodců, jsou již bohužel nevratné. Paní Dominika Kolowrat-Krakovská v současné době zahájila první kroky postupné a velmi dlouhodobé rekonstrukce.
Podle loveckého zámečku je pojmenována i přilehlá osada a blízké okolí (v dřívějších záznamech též Dianaberg). V současné době se název přenesl na celé jedno polesí Kolowratových Lesů, na zdejší honitbu a oboru s chovem muflonů.
fotogalerie
Kaplička sv. Žofie
Na jedné z přístupových cest, na sever od loveckého zámečku Diana, stojí malá dřevěná kaplička zasvěcená Matce boží a svaté Žofii. V roce 1939 ji nechal ve svých dřevozpracujících závodech vyrobit hrabě Jindřich Kolowrat-Krakovský, údajně na památku své zesnulé první ženy - kněžny Sofie Trubecké.
fotogalerie
