Rezervace a památky

po odsunu německého obyvatelstva zanikla většina obcí, jedná se o území jen málo narušené lidskými zásahy. Krajina Českého lesa se tak stala velice cenným studijním územím původních lesních společenstev, významných především z hlediska ochrany životního prostředí. Zachovala se zde nedotčená společenstva bučin a jedlobučin, podmáčených smrčin i vrchoviště s výskytem borovice blatky.

Díky své poloze v příhraničním ochranném pásmu byla Chráněná krajinná oblast Český les vyhlášena poměrně nedávno, a to nařízením vlády č. 70/2005 Sb. Unikátnost celého území podporuje i skutečnost, že se zde nachází 1 národní přírodní rezervace, 1 národní přírodní památka, 16 přírodních rezervací (jedna se připravuje na vyhlášení) a 5 přírodních památek.

Bohužel přestárlý hlavní porost se již dostal do fáze rozpadu, takže typicky vytvořené úseky květnatých bučin jsou značně omezeny a do bylinného patra pronikají nežádoucí agresivní druhy bylin a trav. Pracovníci Kolowratových Lesů přišli s návrhem postupné obnovy této jedinečné přírodní rezervace, a to pomocí umělé síje a dosadby autochtoního semenného materiálu. Návrh byl rozpracován na Referátu životního prostředí v Tachově s obnovou již bylo úspěšně započato.

V rezervaci je možné spatřit i celou řadu vzácných rostlin a živočichů. Ze zvlášť chráněné flóry jmenujme aron planatý, pérovník pštrosí, čistec lesní nebo vraní oko čtyřlisté. V korunách prastarých bučin bydlí ojedinělá, druhově pestrá a početná ptačí populace, do které patří velmi zajímavé druhy jako holub doupňák, lejsek tmavý i černohlavý, žluna šedá, jestřáb lesní, krkavec velký a dokonce i čáp černý. V nižších polohách je možné zahlédnout zmiji nebo ropuchu obecnou, dále užovku obojkovou, slepýše křehkého, ještěrku živorodou, čolka horského, myšku drobnou, rejsce vodního a dokonce i vzácnou bělozubku bělobřichou.

Díky velmi špatné přístupnosti je v následujícím období do přirozeného vývoje porostu kolem původního šlechtického sídla zasahováno minimálně a vzniká tak unikátní lesní celek s mimořádně přirozeným charakterem. Velmi členité prudké svahy v nadmořské výšce 685-848 m. n. m., se specifickým velmi větrným mikroklimatem, jsou pokryty lesem o stáří 150 let, kde převažují buk, javor a smrk. Za velmi pozitivní je v současné době považováno rozsáhlé zmlazování buku v jihozápadní části.

Pod rozvalinami hradu Přimda našla domov i celá řada vzácných rostlin a živočichů. Roste zde například sleziník routička i se svým příbuzným sleziníkem červeným, dále puchýřník křehký, konvalinka vonná nebo vraní oko čtyřlisté. Ještě v roce 1975 tokal v těchto končinách tetřev hlušec, z dnešních obyvatel jmenujme například zmiji, ještěrku nebo ropuchu obecnou. Velmi zajímavé nájemníky najdeme v korunách vzácných bučin - jestřába lesního, ořešníka kropenatého, výra velkého, lejska černohlavého nebo žlunu šedou. Přírodní rezervace Přimda byla vyhlášena v roce 1998 a Kolowratovy Lesy se při její správě řídí schváleným plánem péče.

Stará důlní šachta se vstupním portálem datovaným do roku 1889 a systémem spletitých chodeb byla vyhlášena přírodní památkou 6.12. 1984. Štoly mají tři patra, jsou dlouhé až 1100 m a dnes jsou největším zimovištěm netopýrů v západních Čechách. Z tohoto důvodu byla vrata uzavírající vstup do štoly opatřena otvorem pro vzlet netopýrů. V okolí podpovrchového dolu se nachází hluboké rokle - pozůstatky po starší povrchové těžbě.

V Tachovské části Kolowratových Lesů - v polesí Diana, žije v okolí Kateřinského a Nivního potoka významná populace bobra evropského. Jde o nejvýznamnější lokalitu v západních Čechách. Bobr do této oblasti doputoval proti proudu Kateřinského potoka z německého území. Počátkem devadesátých let minulého století bydlelo v Kolowratových Lesích pouze několik bobřích rodin, následně jejich počet významně vzrostl.

V současné době je tato lokalita uvedena na seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000.

Mílovská lípa
Přibližně 1 km západně od obce Přimda se v krajině majestátně tyčí mimořádně vzrostlá lípa srdčitá. Strom vysoký 25 m a s úctyhodným obvodem kmene 714 cm patří rodu Kolowrat-Krakovských. Pro svou vysokou krajinářskou a estetickou hodnotu byla vyhlášena v roce 2007 Správou chráněné krajinné oblasti památným stromem.

V malé vísce Málkov přibližně 3 km jižně od Přimdy mají památnou lípu pojmenovanou na počest hraběte Jindřicha Kolowrat-Krakovského. Lípa velkolistá má obvod kmene 350 cm a pro svůj vzrůst, estetickou hodnotu a jako významná krajinná dominanta je chráněna od roku 2003.

V polesí Diana, v Třískolupském lese, stávala kdysi nejvyšší jedle Českého lesa. Její výška dosahovala neuvěřitelných 56 m, a to až do odlomení suchého vrcholku v roce 1947.