Články

Novodobá historie

Novodobá historie
Leopold Filip Kolowrat-Krakowský

Koncem 19. století se správy rodového majetku Kolowratů ujímá hrabě Leopold Filip Kolowrat-Krakowský (1852–1910), poslanec říšské rady a českého sněmu, držitel řádu Železné koruny 2. třídy. Kromě panství na Přimdě a na Klatovsku spravuje také Kolowratský palác a Nový Kolowratský palác Na Příkopě 17 v Praze.

Nástupcem hraběte Leopolda Filipa a novým pánem panství Kolowrat-Krakowských se stává nejstarší syn Alexandr Kolowrat-Krakowský (1886–1927). Alexandr zvaný Saša se proslaví nejen jako prezident filmové společnosti, který pro film objeví Marlene Dietrich, ale také jako úspěšný a uznávaný automobilový závodník. Získává celou řadu automobilových cen a stává se pravou rukou Václava Klementa, majitele automobilky Laurin a Klement. Na jeho počest se dodnes koná každoroční sraz historických vozidel Jízda Saši Kolowrata s okružní jízdou v okolí Přimdy a s návštěvou sousedních měst v Bavorsku.

Když po těžké nemoci v roce 1927 hrabě Saša umírá, správy panství se ujímá jeho bratr Jindřich Vilém Kolowrat-Krakowský (1897–1996). Hrabě Jindřich nechává na Národní třídě postavit funkcionalistický, na svou dobu zcela výjimečný, palác Chicago, zakládá na Dianě Dřevostavby Kolowrat zaměstnávající 600 stálých pracovníků a panství řádně spravuje až do roku 1943, kdy je zestátněno a převedeno na Německou říši. Díky prokazatelné protifašistické činnosti hraběte Jindřicha mu je panství po roce 1945 na základě Benešových dekretů navráceno, aby po únoru 1948 opět přešlo do rukou státu. Hrabě Jindřich, který je za svou odbojovou činnost v průběhu druhé světové války vyznamenán prezidentem Edvardem Benešem Válečným Křížem a který je v letech 1945–1948 velvyslancem v turecké Ankaře, odchází i s rodinou do Spojených států.

Po únoru 1948 je majetek rodu Kolowrat-Krakowských znárodněn a dřevařské závody v roce 1950 státem zlikvidovány. V loveckém zámečku Diana je v roce 1960 zřízen domov důchodců.

V rámci restitucí je v roce 1992 rodinný majetek Kolowratům navrácen a hrabě Jindřich Kolowrat-Krakowský se i se svým nejmladším synem Františkem Tomášem Kolowrat-Krakowským (1943–2004) vrací ze Spojených států do Československa. Již v roce 1991 přebírá hrabě Jindřich na Pražském hradě z rukou prezidenta Václava Havla Masarykův řád druhé třídy. V roce 1993 pronajímá Národnímu divadlu Kolowratský palác za symbolickou 1 korunu ročně.

V roce 1996 ve věku 98 let Jindřich Vilém Kolowrat-Krakowský umírá a jeho dědicem a nástupcem se stává hrabě František Tomáš Kolowrat-Krakowský, který se spolu s otcem jako jediný vrátil z USA a natrvalo usadil v Československu, později v České republice.

Na svém panství opravil hrabě František Tomáš rybníky Hraničky a rybník Václavský, který se stává součástí jedné z významných sportovních akcí, Přimdského triatlonu. Buduje lesní účelové komunikace, které jsou i součástí cyklistických stezek spojujících oblasti Českého lesa. Ke zvýšení turistické návštěvnosti a rozvoji města Přimdy přispívá koupí nemovitosti pod zříceninou hradu Přimda a rekonstruuje ji v atraktivní Horský hotel Kolowrat.

Hrabě Tomáš také navazuje na mecenášskou tradici svých předků a pomáhá jak kulturnímu a společenskému rozvoji celého regionu, tak i sociálně potřebným. V roce 1997 kupuje pro památnou stavbu románského kostela sv. Jiří v Přimdě tři nové zvony jako náhradu za původní, zničené po 2. světové válce. Osobně přispívá nemalou finanční částkou Červenému kříži a postiženým obcím po rozsáhlých povodních v roce 2002. Pravidelně přispívá na charitativní projekty nadací a nadačních fondů. Podporuje sociálně slabé a nemocné. Neváhá finančně podpořit školy, kulturu a jiné významné akce. V roce 2001 je Lesní hospodářství Františka Tomáše Kolowrat-Krakowského zařazeno mezi sto nejlepších firem v oboru zemědělské výroby, potravinářského průmyslu a lesnictví. Cenu mu uděluje Comenius - Panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci.

V roce 2004 František Tomáš Kolowrat-Krakowský předčasně umírá. Po jeho smrti přebírá řízení a správu rodového majetku, z pozice správce majetku, paní Dominika Kolowrat-Krakowská, Tomášova životní partnerka a matka jeho dětí Maximiliana Alexandera a Francescy Dominiky.

Vedle Leopoldovy větve Kolowrat-Krakowské v současné době v České republice žijí ještě potomci Leopoldova mladšího bratra Theodora Kolowat-Krakowského (1806–1875), kteří sídlí na Rychnovsku. Rychnovsko-černíkovické panství nyní spravuje Jan Egon Kolowrat Krakowský-Liebsteinsky, syn hraběte Kryštofa Jaroslava Kolowrat Krakowského-Liebsteinskeho, který se po roce 1989 vrátil do Československa z rakouského exilu.